Zdraví

Jedná se o vzorovou stránku !!!

Text do stránky,příspěvku si vložíte v Příspěvky - Zdravá výživa

 Zdraví může být definováno negativně jako absence nemoci, funkcionálně jako schopnost vyrovnat se s denními aktivitami, nebo pozitivně jako způsobilost a podoba balansu (vyrovnanosti). V každém organismu je zdraví forma homeostáze. To je stav balansu s příjmem a výdejem energie a látky v rovnováze (s možností růstu). Zdraví též značí dobré vyhlídky na trvající přežití. U vnímajících bytostí jako lidi je zdraví širší koncept.

Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje zdraví jako „stav kompletní fyzické, mentální a sociální pohody, a nesestává se jen z absence nemoci nebo vady“. Přestože toto je užitečná a přesná definice, dá se považovat za idealistickou a nerealistickou. Podle této definice WHO se dá klasifikovat 70–95 % lidí jako nezdravých.

Nejsolidnější aspekty pohody, které pevně vyhovují sféře medicíny, jsou environmentální zdraví, výživa, prevence nemoci a veřejné zdravotní záležitosti, které mohou být zkoumány a pomoci v měření pohody.

[editovat]Světová nerovnost v oblasti zdraví

Mezi vyspělými zeměmi a rozvojovými zeměmi panují obrovské rozdíly v oblasti zdraví. To se projevuje ve střední délce života, která je v řadě zemí subsaharské Afriky jen těsně přes čtyřicet let, zatímco ve vyspělých zemích i více než osmdesát let.

Hlavní faktory negativně ovlivňující zdraví lidí v rozvojových zemích jsou:

• infekční onemocnění jsou příčinou 40 % úmrtí v rozvojových zemích^[1]. Nejzávažnějšími z nich jsou:
  • HIV/AIDS - na světě žije více než 40 milionů lidí nakažených virem HIV nebo již s nemocí AIDS^[2]. Denně na AIDS umře 8000 lidí. V některých zemích subsaharské a jižní Afriky je nakažena více než čtvrtina populace^[3].
  • malárie - odhaduje se, že akutních případů malárie je na světě zhruba 500 milionů. Více než milion lidí ročně jí podlehne.^[4].
  • tuberkulóza - se často vyskytuje společně s HIV/AIDS. Ročně na ni zemře 1,8 milionu lidí^[5].
• podvýživa - způsobuje téměř polovinu všech dětských úmrtí v rozvojových zemích.^[6]. Kromě dětí ohrožuje také matky, ale celkově způsobuje nižší odolnost vůči nemocem.
• nedostatek pitné vody a špatné hygienické podmínky - více než miliarda lidí nemá přísup k pitné vodě. Počet úmrtí v důsledku špatné vody a hygieny experti odhadují na dva miliony ročně^[7]..
• nedostupné léky a nedostatek lékařů - v řadě rozvojových zemí nedokážě systém zdravotnictví obsloužit všechny potřebné.
  • Léky jsou často pro nemocné příliš drahé (například antiretrovirotika pro léčbu HIV/AIDS). A to i přesto, že Nejméně rozvinuté státy smějí produkovat generika - levnější odvozeniny patentovaných léků.
  • Nedostatek lékařů je velkým problémem zejména v Africe - tam je čtvrtina všech registrovaných onemocnění na světě, ale pouze tři procenta světových lékařů^[8]. Situace se navíc na mnoha místech zhoršuje, protože místní lékaři odcházejí za lepšími podmínkami do vyspělých zemí.
  • špatná zdravotnická infrastruktura - tj. vzdálenost nemocnic, poliklinik a nedostatek lékařů je jednou z hlavních příči vysoké mateřské úmrtnosti v rozvojových zemích.

Odstranit některé z nerovností v oblasti zdraví do roku 2015 si klade za cíl program OSN Rozvojové cíle tisíciletí. Podle všeho se však nepodaří tyto cíle naplnit^[9]. Pokud mají být tyto problémy řešeny, je třeba zvýšit úsilí (a vynaložené prostředky) na polirozvojové spolupráce, a to nejen v oblasti zdravotnictví - v oblasti prevence je totiž důležité například zvyšování gramotnosti, boj proti hladu a chudobě, zajištění dostupné pitné vody a další kroky vedoucí k hospodářskému, společenskému i politickémurozvoji..

Vytvořena nemodifikovaná kopie z
http://cs.wikipedia.org/wiki/Zdrav%C3%AD
k článku se vztahují licenční podmínky
http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0